Křehkost lidského bytí

7. prosince 2015 v 10:36 | ...vaše Tess... |  ...Kus ze mne...
Čí oči by mohly tenhle kout internetové světa ještě navštívit? Jak světu dokázat mám, že něco ve mne přece jen vězí, když sama sobě bych ani groše nedala?! Jak silná musím být, abych tenhle temný vesmír zvládla? Každým dnem mám pocit, že se mi nohy boří do země, která nemá dna. Jak hluboko mohu ještě zapadnout? Vytáhne mne někdy někdo? Takový chaos v hlavě mám, jak mám napsat něco, co by dávalo smysl... Jak mám vůbec něco dělat tak, aby to dávalo smysl...

Jak se dá dokázat, něco co neexistuje? Jak mám dokázat svou lásku, jak slátat své rozlámané srdíčko, abych dokázala, že na to všechno mám? Jsem tak ztracena, ztracena ve víru pocitů a labyrintů vztahů. Jsem nešťastná a nevím kudy kam. Jak se jen rozhodnout, krucinál...

Pár slabých a chaotických řádků. A co.. Kolik jsem ti toho napsala, co smysl dávalo. Toho, co vyjadřovalo přesně co cítím, jak to vidím a co bych chtěla. Kolik jsme si toho řekli, co smysl dávalo. A dokonce to vypadalo jakože by to i mohla být pravda. Jakože se i v realitě může dít něco představitelně krásného... Kolik smyslplných věcí se událo a bylo to k ničemu. Věci nemusí dávat smysl, je úplně jedno co říkám. Je jedno jak se cítím, co píšu nebo jak myslím. Nic nedává smyl. Tak lehce se zhroutil svět a tak lehce jsem ztratila směr. Myslíme si, jak nejsme silní. Co všechno nedokážeme, jsme jen hloupý a křehký domeček z karet, který se zhroutí při každém závanu.

Jaký je rozdíl mezi smutkem a vztekem?! Mezi láskou a nenávistí. Mezi potřebovat a chtít. Potřebujeme to, nebo to prostě jen chceme a musíme to mít? Kreslit, psát... dostat to ze sebe ven. Číst?! Proč by to někdo měl číst, nebo vidět. To nedává smysl...

Nejsme silní. Nejsme jedineční, chytří, krásní ani dokonalí. Nejsme nic... Jsme ovlivnitelní, podezřívaví a tak hloupí, že nechápeme jak je láska křehká a jak pečlivě ji musíme uchovávat. Prostě ji necháváme uprchnout a už se nestaráme. A pak si to odtrpí človíček, co si svou lásku opečovával a ochraňoval. Který nedopustil, aby ho opustila. Láska mi sice zůstala, ale ten koho jsem milovala odešel, protože on to nedokázal. A mně zbyla pouze moje křehkost bytí, jak lehce bych ji dokazála zničit, rozbít. Jak lehce...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama