All this memories....

15. února 2013 v 13:28 | ...vaše Tess... |  ...Kus ze mne...
Tolik vzpomínek. Jedno jediné místo a tak opředeno vzpomínkama. Nic není bolestivější, než vzpomínka, která nám připomíná něco nebo někoho, co jsme ztratili. Pohled na lavičku, nyní tak opuštěnou. Bolestivě palčivá rána do srdce. Skoro tu lavičku nevidím, jak se mi zalévají oči slzy.

Je to k vzteku, kolik jsme toho nestihli. Měli jsme tolik plánů a představ. Mladí a neohrožení. Nikdy a nikdo nám to nemůže vzít. Jak najivní si to myslet, že?! My si to tak ale opravdu mysleli, chyba. Teď už to vím...

Kdepak smrt. To by možná bylo méně bolestivější. Ty dýcháš, chodíš a myslíš. Jenom zrada nás rozdělila, tvoje. Nikoli smrt, nikoliv zlý osud. Ty. Náš největší nepřítel. Kdo by si to pomyslel?! Jaká osoba by mohla být schopná rozdělit tak úžasnou dvojici? Jak jsem mohla přehlídnout tvou zákeřnost? Jak jsem celou tu dlouho dobu mohla myslet, že s tebou budu napořád, a hlavně, chtít s tebou být napořád?

Cítím vítr ve vlasech. Vždycky jsem ho tady cítíla. Stojím tady už pár minut. Pomalu se mi vrací vzpomínky. Sedávali jsme tady. Vždy, bylo to naše útočiště. Vítr přinášel svobodu, která je cítít z každého poryvu. Slunce nám dávalo sílu. Les voněl a my tady sedávali. Jak dlouho to tak může být? Příjde mi to jako věčnost.

Znáte to? Jdete po ulici a začnete se tlemit. Lidé se na vás koukají jako na blázna. To pouhá vzpomínka vám přelétla kolem očí. Dostala se do hlavy a přinutila vás se usmát. Hlava je jako archív. Bohužel my neumíme vědomě vyhazovat zlé a třídit. Ukládáme vše a to špatné bývá to nejsilnější. Dala bych celý svůj svět za to, přijít, proč tomu tak je. Abych mohla vymazat to zlé. Vím, že to zní krásně, ale nejde to. Ani nemůže. A já vím proč. Už jedno staré učení říká, že svět je postaven na protikladu. Zlo a dobro. Pravda a lež. Jin a Jang. Ptáte se, co to má společné se vzpomínkama? Vše...

Kdyby nebyly zlé vzpomínky, jak bysme věděli, že je dobře? Kdyby nebylo zlo, jak víme, že dobro je dobré. Vše je tak jak má být. Život je těžký a rozhodně není fér. O to fantastičtější jsou chvíle štěstí a krásy. A o to užitečnější jsou vzpomínky... i když někdy bolí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Sčítání lidu =))

KliK

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama