Moje citové výlevy

13. září 2012 v 21:43 | ...vaše Tess... |  ...Kus ze mne...
Denodenně zažívám, že se mě nekdo pokouší změnit, nebo mi do hlavy vtlouct jeho pravidla. Řeknu vám jedno: Kašlu na to!! Nechci se měnit jenom proto, že se nelíbm světu. Miluju blog, protože se tu můžu otevřít. Nikdo z mých známých tu toiž pravidelně nechodí. Díky bohu. Ráda jsem ve společenosti jako drsná a ukecaná holka, které se jen tak něco nedotkne. Nemám ráda, když kolem mně někdo skáče a stará se o mě jako o nějakou křehuli. Ale je pravda, že jsem holka a mám city. Protože i když se tak tvářím, není pravda, že se mě nic nedotkne. Jen to nedávám znát, a pak dochází k těm probrečeným nocím, které schovám pod make-up. Nikdo nic nepozná a život jde dál. Protože se to od nás čeká. Vodopády jsou pro veřejnost přísně ukryté. Naše city nás přepadávají jako zloděj na ulici. Pouze, když jsme sami. Oči se zaplaví, tvář rozmaže a hlava zapadne do polštáře. Nikomu se nesvěřujeme, protože mu nevěříme, nebo nechceme aby lidé viděli naší zranitelnost. A já nejsem žádná vyjímka. Nestydím se za to, že jsem emotivní. Pouze nechci aby mě lidé litovali. Aby mě znali a měli přečtenou. Aby o mě věděli vše a mi nezbyl ten obláček tajemna, které je pro lidi přitažlivý. Máme být složití, tak proč bych, měla být otevřená jako kniha?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Sčítání lidu =))

KliK

Komentáře

1 Dreamer Dreamer | Web | 4. října 2012 v 14:02 | Reagovat

Nádherný článek! Upřímný! Moc se mi líbí! :)
Je pravda, že už mě někdy štve, že mě moje kamarádky znají moc dobře.. A smějí se tomu.. No.. Ale rozhodně máš pravdu, člověk by neměl být jako otevřená kniha.. Neříkám, že nemá být upřímný! :)
A ohledně nočního brečení do polštáře jsem na tom podobně, jenom mě lidi nemají za člověka, kterého se nic nedotkne.. :)
Vážně krutý článek! :D

2 Tess Tess | Web | 5. října 2012 v 14:04 | Reagovat

[1]:  Díky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama