Oslněná...

7. července 2012 v 19:11 | ...vaše Tess... |  ...Kus ze mne...
Zklamání a zrada. Vše se shlukuje kolem mne a je to jako odporný opar. Nelze se ho zbavit. Nelze ho odsunout. Emoce ho ještě zvětšují a dělají ho hustší. Vidím pouze slunce, kterým jsem oslněná. Všude, kam se podívám mi mé oči ukážou pouze barevné fleky. Takhle to bylo vždy. Žila jsem v oparu, a když jsem se podívala ven, oslnilo mne slunce pravdy a já viděla pouze barevné fleky mé iluze. Vše co jsem prožila,co jsme prožily spolu, se zhmotňuje do slz a smutku. Vše je pryč, pouze vlhké oči mi zůstaly. To co bylo mezi námi, bylo vyjímečné. Něco, čím jsem byla celý život oslněná, a proto jsem neviděla tu část tvoj osobnosti, které jsem si měla všimnout. Tu část, jenž jsem přehlížela. To byla chyba. Moje chyba, teď ji vidím a odráží se v mých slzách. To vše způsobilo tak drastickou změnu. Já jsem ji totiž poznala. Už jsi to najednou nebyla ty. Nebyla jsem schopná to nechat stranou. Naštvaly mě naše nynější nové rozdílnosti, které nedokážeš pochopit. Už to prostě nejsi ty a já jsem se také změnila. To vše si musíme uvědomit, jestli se má ten opar kolem mě uvolnit a pustit mě ven. Teď to vidím jasně. Už nejsem oslněná ani tebou, ani představami. Nevidím všude kam se podívám fleky své iluze. Vidím tě takovou, jaká jsi. Někdy to bolí, někdy jsem ráda. Taková změna, snad k lepšímu. Rozejdeme se. Je mi z toho smutno, ale naše životy nás tak táhnou. Jediné co teď je pro mě důležité jsem já a můj posun v životě, který doposavad nestál za nic. A proto teď sedím, oslněná sluncem a dívám se na opar, který mne konečně opouští a fleky ne mé iluze, ale takové ty opravdické, takové, které vám způsobí pouze slunce, když do něj zíráte.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama